|
|
Náboženská zkušenost a rituály v českém novopohanství
El Ouri, Filip ; Horská, Kateřina (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
Předmětem této práce je prezentovat výsledky svého etnografického výzkumu v prostředí jedné z nejaktivnějších českých novopohanských organizaci - Slovanský kruh, přičemž se zaměřuji především na zachycení průběhu setkání, pořádaných touto organizací, včetně jejich rituální složky, a na to, jak popisují jejich účastníci svoji zkušenost z těchto setkání. Kromě toho se rovněž soustředím na to, jakou roli ve svém každodenním životě účastníci těmto se- tkáním a zkušenostem připisují, a jak popisují svoji další náboženskou praxi. Moje poznatky v této práci vycházejí z dat nasbíraných během mého zúčastněného pozorování na setkáních této organizace a z rozhovorů s některými účastníky těchto setkání. Klíčová slova novopohanství, Slovanský kruh, náboženství, náboženská zkušenost, rituál, etnografie, antropologie, Česká republika
|
|
| |
|
|
Vztah Božího zjevení a lidské zkušenosti krásy jako výzva pro náboženskou edukaci
BLAŽEK IŇOVÁ, Veronika
Tato disertační práce se věnuje teologickému pojednání o vztahu mezi nadpřirozenou sférou Božího zjevení a přirozenou oblastí možností jeho lidského nacházení v kráse stvořeného světa a ve vizuálním umění. Otázku vztahu posvátna a krásy zde proto teoreticky nahlížíme hned z několika teologicko-estetických perspektiv, abychom tyto poznatky mohli následně aplikovat do současné nábožensko-edukační praxe. Hlavním teoretickým východiskem, které bylo součástí inspirace naší práce, je teologická estetika, zvláště dílo jednoho z jejích hlavních představitelů, Hanse Urse von Balthasara, který ve své trilogii "Herrlichkeit: Eine theologische Ästhetik" představil unikátní způsob teologického uvažování o vztahu krásy a dalších stupňů (dobra a pravdy) vedoucí k rozpoznání posvátné skutečnosti v profánním světě. Cílem zde uvedeného kvalitativního výzkumu potom bylo empiricky zjistit, zda člověk může skutečně prostřednictvím krásy zažít prožitek transcendence a pokud ano, jakým způsobem tuto zkušenost vnímá? Design našeho výzkumu se dělil na dvě části, určené rozdílnými cílovými skupinami. V první části byl výzkum veden metodou interpretativní fenomenologické analýzy (IPA) a daty získanými hloubkovými rozhovory s pěti výtvarnými umělci. Druhá část výzkumu zjišťovala modality vnímání krásy a posvátna u studentů gymnázií, pomocí metody zakotvené teorie (GTM) a analýzy fotografických dat. Zde představenou didaktickou metodu, která vede své posluchače od vnímání krásy stvořené i umělecké, přes dobro mezilidských vztahů až k uvědomění si smyslu života, které může být završeno přijetím vrcholného poznání Pravdy, jíž je Kristus, jsme nazvali "Užasnout-Zakusit-Proměnit". Tento didaktický "transcendentální" model je aplikací empiricky zjištěných dat a teoretických závěrů a může být uplatněn v náboženské edukaci, katechezi i pastoraci jako dynamický prvek lidské zkušenosti, jenž může otevírat hledajícímu člověku cestu k Boží Lásce.
|
|
|
Mimořádné náboženské prožitky a otázka psychopatologie
Vaněčková, Anna ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Motl, Jiří (oponent)
Diplomová práce reflektuje různé přístupy k hodnocení mimořádných náboženských prožitků. Cílem je porovnat různé přístupy k chápání a hodnocení mimořádných náboženských prožitků, a tím poskytnout podněty pro další uvažování o těchto prožitcích z hlediska patologie a normality. V teoretické části je nejprve vymezen pojem náboženských prožitků obecně a následně jsou definovány mimořádné náboženské prožitky. Na příkladu tří druhů mimořádných náboženských prožitků je porovnáván přístup psychologický, psychiatrický a náboženský. Dále jsou porovnány dva obecné přístupy k hodnocení mimořádných náboženských prožitků z hlediska patologie a normality. Závěr teoretické části nabízí podněty pro posuzování mimořádných náboženských prožitků. Praktická část, založená na kvalitativním výzkumu, mapuje zkušenosti pěti osob, které měly nějaký mimořádný prožitek, který samy hodnotí jako náboženský či spirituální. Výzkum byl uskutečněn pomocí polostrukturovaných rozhovorů a volně přizpůsobené grafické projektivní techniky nazvané "osa života". Analýzou provedených rozhovorů jsou hledány odpovědi na to, jak je hodnocen význam prožitku v kontextu života, jaký druh pomoci či podpory zkoumané osoby potřebovaly a s jakou pomocí se setkaly a jak hodnotí svůj zážitek z hlediska normality či patologie.
|
|
|
Setkání estetiky a teologie ve zkušenosti krásy - v inspiraci dílem H. U. v. Balthasara
CARASOVÁ, Adéla
Práce se zabývá vztahem estetické zkušenosti krásy a náboženské zkušenosti božského zjevení. Vychází z díla Hans Urs von Balthasara, z jeho pojetí krásy v rámci teologické estetiky. Celá problematika je zkoumána fenomenologicky. Estetické zakoušení krásy vede člověka podle Balthasara k nahlédnutí samotného bytí, v němž je analogicky poznáváno absolutní Bytí samotného Boha. Pozemská krása je analogicky vztažena k božské nádheře, či slávě (Herrlichkeit).
|
|
|
Mimořádné náboženské prožitky a otázka psychopatologie
Vaněčková, Anna ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Motl, Jiří (oponent)
Diplomová práce reflektuje různé přístupy k hodnocení mimořádných náboženských prožitků. Cílem je porovnat různé přístupy k chápání a hodnocení mimořádných náboženských prožitků, a tím poskytnout podněty pro další uvažování o těchto prožitcích z hlediska patologie a normality. V teoretické části je nejprve vymezen pojem náboženských prožitků obecně a následně jsou definovány mimořádné náboženské prožitky. Na příkladu tří druhů mimořádných náboženských prožitků je porovnáván přístup psychologický, psychiatrický a náboženský. Dále jsou porovnány dva obecné přístupy k hodnocení mimořádných náboženských prožitků z hlediska patologie a normality. Závěr teoretické části nabízí podněty pro posuzování mimořádných náboženských prožitků. Praktická část, založená na kvalitativním výzkumu, mapuje zkušenosti pěti osob, které měly nějaký mimořádný prožitek, který samy hodnotí jako náboženský či spirituální. Výzkum byl uskutečněn pomocí polostrukturovaných rozhovorů a volně přizpůsobené grafické projektivní techniky nazvané "osa života". Analýzou provedených rozhovorů jsou hledány odpovědi na to, jak je hodnocen význam prožitku v kontextu života, jaký druh pomoci či podpory zkoumané osoby potřebovaly a s jakou pomocí se setkaly a jak hodnotí svůj zážitek z hlediska normality či patologie.
|
|
|
Možnosti využití hudebního, dramatického a výtvarného umění ve výuce náboženství pro děti mladšího školního věku
MÁLOVÁ, Klára
Tato práce se zabývá možnostmi využití hudebního, dramatického a výtvarného umění ve výuce náboženství pro děti mladšího školního věku. V úvodu práce popisuje vývojově-psychologickou charakteristiku dítěte mladšího školního věku a rovněž vývoj dětské religiozity. Hlavní část práce je věnována jednotlivě hudebnímu, dramatickému a výtvarnému umění jako metodám pro vyvolání dětského zájmu o křesťanskou víru a jako cestě prohloubení náboženského prožívání metodou otevírání náboženské zkušenosti a symbolů. V rámci těchto témat je zmíněn i význam žalmů a ikon.
|
|
|
Dimenze výtvarného umění ve školní výuce náboženství
BLAŽEK IŇOVÁ, Veronika
Tato práce se zabývá hledáním možností spojení výtvarného umění se světem náboženství, které objevuje v jejich společné řeči symbolů a obrazných vyjádření. Tyto skutečnosti mohou být následně umístěny do náboženské výchovy. Základnímu teoretickému vymezení těchto oborů se věnuje první kapitola, která zároveň naznačuje principy, které určují směr dalšího postupu. Druhá kapitola představuje reflexi mezioborové spolupráce společenských věd, které jevy náboženství a umění hodnotí ze svých rozdílných oborových hledisek. Jedná se zejména o tyto oblasti: antropologie, sociologie, psychologie a teologie. Otázce zkušenosti s uměním a náboženské zkušenosti, a jejich vzájemným souvislostem se věnuje třetí kapitola. Ve čtvrté kapitole se tato práce věnuje otázce symbolu, jeho možnému užití v náboženství a v umění, a rozvíjí také pojednání o znaku ve výtvarném umění a o metafoře v biblických textech. Tento celek uzavírá zhodnocení jednotlivých metod, které mohou být uplatněny při práci s obrazem v náboženské výuce. Jsou to: didaktika korelace, didaktika symbolu, didaktika biblického textu a obrazu či interpretace symbolu, které jsou doplněny o nový pohled programu ?Filosofie pro děti?. Tyto uvedené didaktické a metodické teorie jsou uplatněny v modelovém návrhu pro možnou aplikaci ve výuce náboženství.
|
host ::
RSS.